strach? - strašidelné príbehy
Jednoho dne sem se rozhodla zajít si na prochádzku se psem, protože hodně chtěl. Bylo šest hodin a ikdyž v létě západ probíhá kolem té osmé déváté, ale víte určitě, že kolem prosince je to mnohem dřív.
Pak, dkyž jsem už kráčela po tmavé a chladné cestičce s pejskem na řetízku, zmocnil se mě strach a panika. Oblaka překryly i to poslední světlo, které mě utěšovalo. Hřiště, kde kdysi i kolem takové hodiny řvali malé děti, které se prali o místo na hombálkách, teď spustlo a jediný jeho návštěvníci byli papírky, které poletovali sem a tam. Pak už jsem se utěšit nemohla nijak. Prostě to nešlo. Rozhlédla sem se kolem, protože jsem měla pocit, že mě někdo sleduje. Ale nikdo nikde, až najednou jsem natrafila na vysokej keř...nic tam nebylo, ale na malinkou vteřinku se mi zazdalo, že tam někdo je a právě ten NĚKDO mě sleduje. Rozhlídla jsem se jiným směrem a rychle potočila hlavou zpátky k bodu, který se mi zdál být podezřivý, nic v keři, nikdo, ale pak.....kdo tam šel? NĚKDO? NĚCO? Tedy vlastně jenom stín, který se pořád vzdaloval a čím dále tím více vypadal strašidelní. Pak jsem se snažila upokojit, že to nic nebylo, tak jsem se rozhodla pokračovat v procházce. Pak múj pejsek začal štěkat. Víte, že se říká, že psi štěkaj, když je v jejich blízkosti někdo cizí, ale taky........taky když je tam DUCH. Podívala jsem se tam, kde pejsek, ale nic. Pak jsem pocítila jak mě někdo chytil za ruku a jemně jí stlačil. Klidně to mohl být jenom pocit, který někdy máme, třeba jako štěklení ikdyž nás nikdo nelechtá. Pak jsem se prolekla a začala utíkat. Potkla jsem se. To je konec myslela jsem si. Určitě mě dohoní, ale KDO je to? Cítila jsem jak se někdo blíží. Otočila jsem se a nebyl tam nikdo. Vzala jsem rychle řetízek, zvedla se a utíkala, jak rychle se dalo.
Tahle příhoda mě až doteď děsí a už nikdy v životě bych to nechtěla zažít. Někdy nemúžu spát a vidím se jako malá holka na tom hřišti, když jsem byla ven s pejskem. Jsou tomu už tři roky, ale stejně se bojím, jako malá
Lucka Chedlanová
Komentáře
Přehled komentářů
Možno to mohla byt pravda, mozno nie.. ale wiem ze to o tom psovi pravda bola.. aspon na 85%, lebo z vlastnej skusenosti viem, ze psy dokazu citit a vidiet duchov viac nez ludia...
pravda
(MišQa, 27. 6. 2011 15:18)podľa mňa je to pravda.Keď som raz spala u kamošky tak jej pes zrazu začal pozerať na chodbu,vybehol na ňu a začal štekať.Potom sme ho zavolali naspäť do izby a posadili sme ho na posteľ ale stále brechal na chodbu.Musel tam niekoho vidieť
JJ
(DAKARIA, 26. 3. 2011 11:07)JA SI MYSLIM ZE JE TO PRAVDA. TIE PSY NAOZAJ VIDIA A AJ CITIA DUCHOV.
verím
(lucy, 8. 3. 2011 14:13)verím ti.mne sa take nieco este nestalo ale hovori sa ze psy vidia duchov a ludia nie ale neviem co je na tom pravdy
wow!
(ivQa, 14. 5. 2010 14:15)No to by som teda nehcela zazit aj ja led som spala u kamosky tak ona ma vnutri psa a on zrazu zacal stekat a pozeral sa na jeden bod
YeS...
(Romčá:)), 9. 7. 2011 18:58)