HELLO!!!

Mám kámošky, jsou 3 sestry, a bydlí v domě, kde prý straší..Tento příběh se stal asi před 6 lety, a opravdu na něj nelze zapomenout..Byla jsem u nich na návštěvě, a chtěla jsem aby mi vyprávěly příběhy, co se jim v bytě stalo, a stále jsem si z toho dělala legraci..Pak tedy povídám ironickým hlasem:Když tady máte toho " ducha " , tak na něj uděláme past..Tak jsme šli do kuchyně, přes stůl jsme přehodily ubrus, a na něj jsme postavily skleničky, mísu s ovocem, a různé předměty, a šli jsme do dětského pokoje, a čekaly co se bude dít, a já jsem se samozřejmě stále dušeně smála..Najednou rána, řinčení skla, tak jsme běželi do kuchyně, a krve by se ve mě nedořezal, stůl byl převrácený, skleničky rozbité, ovoce rozsypané..A hlavně, nemohl to být nikdo z holek ,protože jsem poslední odcházela, a první přicházela ke stolu v kuchyni..Po tomto zážitku jsem vyběhla s brekem ven, a že musíme okamžitě vypadnout..Jenže kamarádky se museli obléknout, a brečely, že už do toho bytu nejdou, jen když půjdu s nimi..Ale na to jsem opravdu neměla odvahu, a řekla jsem, že za nimi budu koukat od vchodových dveří..Tak šli, poslední šla nejmladší kamarádka, a jak za nimi koukám, tak se otevřel botník, a začli na ní vylítávat boty, to už bylo opravdu moc, tak jsem s brekem utekla domů..A od té doby si z takovýchto věcí legraci nedělám!A že těch příběhů z jejich bytu je...Už věřím opravdu všemu, protože tohle je příběh, kdy jsem se v životě snad nejvíc bála :( Dnes už tam nebydlí, ale bydlí tam jejich teta a přítel, a děje se jim to samé..Ale už se tomu nikdo nediví..Nezbývá nic jiného, než se naučít " s tím" žít...